Seattle and the Great WTF
By Lukas:
Lukas arrived in Seattle one day earlier than Tomas to meet up with Marek, pick up the rental car and
buy all the necessary supplies. Marek moved to Seattle for work beginning of the year and he invited us
to stay at his place for the first two nights – super nice of him!
Everything seemed to be set in place, and we were quite excited about the upcoming days, but then the
bad news hit us hard: the ferry that was supposed to bring us to Alaska got canceled due to a labor
strike! WTF!
We first wanted to panic and freak out but then decided that this is too much of an effort :-) Instead,
we considered our other options.
Traveling via Vancouver Island and taking a short ferry up north to Prince Rupert would add a beautiful
location to our trip but wouldn’t save us any time. So, we decided to drive up north first and see how
the Alaska Marine Highway strike evolves. In the worst case, we would have to spend the last days of our
trip driving all the way back to Seattle without any long stops in between.
We used our remaining time in Seattle to visit the city. First of all, the beautiful Alki Beach of West
Seattle, featuring many bars, restaurants, beach volleyball courts and a great view across the Prudhoe
Bay towards the Olympic Mountains.
Later that evening, we took an Uber to the city past the big harbor and the Century Link Field (go
Seahawks, go!) to the piers. We walked along the piers where we saw two big US Navy frigates and had a
tasty seafood dinner close by. After that, we headed towards the famous Space Needle, walked around in
the Expo Park and had a few beers in a bar close to the needle. By the way, the beer culture in Seattle
is great, as you find countless micro-breweries and you can also take home that beer from many bars in
3-4l bottles, so-called Growlers.
In the last bar, Lukas managed to fall asleep while having a conversation with Marek and Tomas, so we
decided to call it a day and headed home.
By Tomas:
Předvečer odjezdu byla klasická směs lehkého pracovního a cestovatelského stresu. Největší ránu tomu
zasadil e-mail od rejdařské společnosti z Aljašky, kde se psalo, že z důvodu stávky byl náš trajekt z
Bellinghamu (kousek od Seattlu) do Haines (jih Aljašky) zrušen. Problém je, že celý roadtrip je z důvodu
mé práce trochu časově omezen a Aljaští mořeplavci nám přidali asi 3000 km po silnici. Těšil jsem se, že
budu sedět 2 dny na palubě, číst knížku, pozorovat ledovce a velryby, vedle mě bude sklenice piva a budu
mít tajnou úmluvu s číšníkem, že kdykoli bude prázdná, tak donese další plnou, bez zbytečných dohadů.
Lukas už byl tou dobou v letadle, tak jsem mu jen zprávu přeposlal a šel spát.
Budík ve 3:45 byl nemilosrdný. Napůl spícího mě naložil řidič Uberu a odvezl na letiště. Snažil jsem se
trochu spát, ale tvrdý český hip hop ve starém Superbu mi to nedovolil. Další pokračování cesty až do
Seattlu bylo velice standardní. Check-in, let, Amsterdam, let, Seattle. Let z Prahy měl asi hodinu
zpoždění a když jsme přistáli v Amsterdamu, let do Seattlu byl již připravený ke startu a brána byla
uzavřena. Trochu ve mně hrklo, hodil jsem sebou a naštěstí mě do letadla ještě vpustili.
Po celkem asi 14 hodinách na cestě jsem dosedl v Seattlu. Měli jsme domluvené bydlení u kámoše Máry
Holuba a shodou okolností chvíli po mě do Seattlu dosedla i Kačka, Máry přítelkyně, takže nás spolu s
Lukasem měli nabrat. Sedl jsem si do Starbucksu a čekal. Asi po 45 minutách dorazila Kačka a po další
chvíli Mára s Lukasem. Lukas již den předtím vyzvedl v půjčovně krásné modré SUV Hyundai Santa Fe.
Společně jsme se vydali k Márovi domů. Mára je na přibližně rok pracovně v Seattlu, takže bylo i hodně
fajn se za ním podívat. Dali jsme si pivko, opláchl jsem ze sebe cestovatelský pot a začali jsme
brainstormovat, jak vyřešit situaci se zrušeným trajektem. Jet lag držel můj výkon mozku na nízké
úrovni, tak jsme odložili plánování a vyrazili na nákup zásob na výlet.
Po návratu jsme společně s Márou vyrazili na Alki Beach, prošli se a pokračovali do centra. Seattle je
menší město klasického amerického střihu, ale část u moře je moc příjemná. Pojedli jsme plody moře,
prošli centrum a zakončili tour u asi nejznámějšího místa, Space Needle. Je to otočná observatoř ve výši
asi 150 metrů, postavená kvůli Expu v nějakých šedesátých letech a je téměř na všech fotkách Seattlu.
Nahoru jsme nešli, za 35 dolarů mi to přišlo docela dost. U úpatí Space Needle jsme si zašli na jedno do
klasického amerického dineru a pak vyrazili zpět domů. Lukas byl úplně na kantáre z časového posunu a
usínal uprostřed věty, tak jsme se mu trochu smáli.
Obecně jsme tomuto výletu věnovali na přípravách relativně málo času. Maximálně pár dní, tak doufám, že
nás to nevytrestá. V porovnání, roadtrip do Vladivostoku jsme plánovali přes půl roku.